close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Povídka #1

14. května 2014 v 14:10 |  Soutěže

Název: Večeře s královskou rodinou
Autorka: Lenka



Do tváře mi svítily ranní paprsky. Chtěla jsem ještě spát, ale ty paprsky mi to neumožnily. A byla jsem moc líná zvednout se a zatáhnout záclony. Promnula jsem si oči a otočila jsem se směrem k Williamovi. Ale on tam už nebyl. Obula jsem si svoje měkké a teplé papuče a přetáhla si přes sebe župan. Než jsem odešla z ložnice, podívala jsem se na hodiny. Ty ukazovali devět hodin ráno. Trochu mě to zaskočilo, že už je tolik hodin, protože pokaždé vstávám jako první. U snídaně byl už Williams s malým Georgem. George se zrovna smál. Bylo to nejhezčí věc, co jsem mohla vidět po ránu. Přišla jsem ke Georgovi a políbila na jeho malou hlavičku a pak přišla k Williamovi a políbila na jeho rty.
" Dobré ráno. Už jsem myslel, že budeš spát navždy. Máš u lednice snídani." Ukazoval mi William směrem na snídani.
" Děkuji. Proč jsi mě nevzbudil?"
" Musíš se vyspat. Nemůžeš přece pořád vstávat ráno za Georgem. V tom spánku jsi vypadala spokojeně. Nechtěl jsem tě budit. Ale vidíš, všechno jsme to s Georgem zvládli." A dal Georgovi další lžičku přesnídávky.
Klidně můžeme mít chůvu a ráno se vyspat, ale nechci budit chudáka chůvu, aby hlídala třeba od pěti ani ne roční dítě, než se uráčíme vyspat. A taky pravá matka se s tím musí vypořádat. Ranní vstávání apod. Šla jsem si pro snídani a taky uvařit si jedno moje oblíbené latte. Čekal nás náročný den. Den s královnou a příbuznými. I když je královna velmi na mě hodná a se vším mi pomáhá, tak stejně mám z ní velký respekt. Pokaždé jsem z toho nervózní, i když vím, že nemám být z ničeho nervózní. Budou všichni i moji rodiče.
"V kolik začíná večeře s babičkou?" zeptala jsem se Williama a trochu jsem se zasmála tomu názvu babička.
"Je od šesti. Musíme se připravit a na oběd přijedou tvoji rodiče." Šoupla jsem do sebe snídani a vyrazila jsem s Georgem do zámecké zahrady ještě s naší chůvou. William musel bohužel něco jít vyřídit. George zaujali bílé labutě, které byli ve velkém rybníčku. Georgovi se to moc líbilo. Dokonce jsem ho nemohla od nich odtrhnout, až na něj jedna zasyčela tak chtěl pryč. Přišla za námi služka a řekla, že moji rodiče přijeli a chystá se oběd. Moc jsem se na naše těšila. Dlouho jsem je neviděla, protože jsem byla teď s Georgem a Williamem v Austrálii. Přišli jsme a oni už seděli s Williamem a čekali jenom na nás. Přivítali jsme se a rodiče Georgovi ukazovali dárky, které mu přivezli. Pokaždé něco přivezou. Prarodiče jenom by rozmazlovali. Poobědvali jsme a s mámou jsme odcházeli k mému kadeřníkovi a maskérce, kteří na nás už čekali a kluci vzali někam George.
"Konečně jste tady. Musíme to všechno stihnout." Pokaždé je celý tým ve stresu, protože se bojí, aby nenechali čekat královnu.
" Nebojte, všechno to stihneme. Hlavně klid. Mami sedni si vedle mě." Mamka si přisedla a zanedlouho přišla Pippa, která byla také pozvaná. Přivítali jsme se a seděli všichni tři vedle sebe. Pippa, nám vyprávěla, co se stalo v práci a mamka taky. Pak chtěli vědět, jak jsme si užili Austrálii. Vyprávěla jsem jim, jak George si to všechno užíval a co jsem si povídala s fanoušky. Kadeřnice mi umyla vlasy a fénovala. Všude mi vlály moje vlasy, ale nejčastěji do očí. Pak si vzala kulmu a začala dělat vlny, které Pippa pojmenovala VLNY KATE MIDDLETON. Vlasy hotové a pak jsem šla k maskérce a ta mě zase proměnila v krasavici. Stylistka mi přinesla krémové večerní šaty a stejné barvy boty na podpatkách. Všechno dokončilo modrý prsten na mé ruce od Williama. Byl nejvyšší čas jet do paláce. Na chodbě jsem potkala Williama. Zastavil se a na jeho tváři se vykouzlil úsměv. Jeho úsměv jsem mu oplatila. Přišli jsme k sobě a políbili.
" Vypadáš nádherně Kate." Zalichotil mi. Cítila jsem, jak se mi začervenaly tváře.
" Děkuji miláčku. Můžeme jít?" William přikývl a chytl mě za ruku. A odváděl mě k autu spolu s ochrankou. Nastupovala jsem do auta opatrně, abych si nepomačkala šaty. Cesta byla krátká. Když jsme tam přijeli, ochranka mi pomohla vylézt z auta. Bylo to složitější s mými botami. Vešli jsme do paláce a já ucítila ten známý pocit. Nervozita. Nemusela jsem se ničeho obávat, ale stejně jsem ji měla. Procházeli jsme s Williamem nádherné chodby paláce. I
když jsem je viděla po několikáté pokaždé mě okouzlí. Dveře se otevřely a všechny pohledy přistály na nás. Už tam byli všichni. Rodiče, kteří se bavili s princem Philipem, Harry s Pippou prostě všichni si měli co říct. Přivítala jsem se všema. Camila ke mně přišla a začli jsme se bavit.
" Kate jsem ráda, že vás zase vidím. Jak se máte a co malý George?"
" Taky vás ráda vidím Camilo. Máte pravdu dlouho jsme se neviděli. George je hodný je skvělé děťátko. Bohužel je dneska pozdě, tak ho hlídá chůva…." Dál jsem už nemohla mluvit, protože byla večeře. Všichni jsme usedli a jedli. Po večeři jsme tam s Williamem strávili ještě snad dvě hodiny. Bohužel jsme pak pospíchali za Georgem a taky na Williamovi šlo vidět, že je unavený z dneška. Rozloučili jsme se a jeli zase domů. Cestou nás vidělo pár lidí tak nás začali fotit. Ale moc snímků nestihli vyfotit. Přijeli jsme domů. Dala jsem si sprchu a ještě jsem šla ke Georgovi a políbila na jeho maličké čelíčko. Šla do ložnice, abych načerpat energii na nový den. Lehla jsem si a za okamžik přišel i William. Otočila jsem se směrem k němu.
" Dobrou noc Williame. Mám tě ráda." William samozřejmě reagoval.
" Dobrou zlato. Taky tě mám rád. Tak zítra ráno." A ještě mě políbil na dobrou noc. A poté jsem mohla už konečně spokojeně usnout a těšit se na další den.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama